Seriál o filtraci vína: díl třetí - Křemelinové naplavovací filtry
Princip křemelinové filtrace
Princip křemelinové naplavovací filtrace je už dán slovem „naplavovací“. Na pevnou naplavovací přepážku (síto, svíčka, nebo plachetka) se naplaví suspenze křemeliny smíchané s vínem a vytvoří filtrační vrstvu, přes kterou je víno následně filtrováno. Tato filtrační vrstva je na začátku filtrace silná asi 2-3 milimetry, podle typu použitého filtru. Nesmírnou předností naplavovací filtrace je možnost tuto přepážku během filtrace zvětšovat, respektive zvyšovat její výšku a tím zvětšit kapacitu filtru.
Co je vlastně křemelina?
Křemelina je vytěžená fosilní křemičitá schránka druhohorní řasy. Když se na ni podíváte pod mikroskopem, tak hned pochopíte proč umí filtrovat. Uvidíte nádherné symetrické sítko. Z těchto malých sítek se potom skládá filtrační směs, kterou používáme na naplavovacích filtrech. Křemelina je tak strukturovaná, že odfiltruje jen ty částice, které z vína chceme odstranit a nechávají na pokoj částice především na molekulové a iontové úrovni, které chceme ve víně uchovat, protože tyto částice tvoří vlastní charakteristiku a originalitu vína a dané odrůdy. V tom je přednost křemeliny před některými jinými materiály, které pracují i s odlišnými principy filtrace jako je elektrostatická energie a tak dále. Tady se pracuje převážně na bázi mechanické filtrace sítka s porózitou. Z toho titulu, že je to přírodní látka a že je to křemičitan, je to velmi šetrná filtrace, je neutrální, to znamená, že nezanechává stopy příchutí, protože křemičitany jsou ve víně nerozpustné.
Typy křemelinových filtrů
Nejznámější typy křemelinových filtrů ve vinařství jsou kalolisy. Pracují s naplavením na textilní plachetku a řeší hlavně hrubší filtrace. Když půjdeme směrem k hroznu, tak už mošty můžeme filtrovat pomocí křemelinových kalolisů, dokonce i vzniklé sedimentované kaly můžeme tímto způsobem zpracovat. Pak jsou zde dokonalejší filtry známé pod pojmem talířové- sítové filtry, kde je podpůrná přepážka tvořena většinou nerezovým sítem, které je usazeno na drenážní vrstvě. Tyto filtry se používají především na hrubší, případně středně jemné filtrace. Lepší výsledek se z nich moc dostat nedá. Nejúčinnější a nejkvalitnější filtraci získáme u křemelinových filtrů svíčkových (FKS filtry), kde podpůrným prvkem pro naplavenou křemelinu je svíčka ocelové konstrukce. Obrovskou předností této svíčky je její odolnost vůči mechanickému zatížení, které vzniká při tlaku, který se ve filtru objeví a během filtrace ještě narůstá. Svíčka je natolik odolná, že má teoreticky neomezenou životnost. Tento typ filtru má i velkou výhodu ve vynikající sanitovatelnosti. Jinými slovy můžeme provádět sanitaci a dezinfekci pomocí chemie bez obav, že bychom filtru uškodili a navíc svíčka ve srovnání s filtry sítovými, může být ošetřována i zpětným proplachem se stejně velkým tlakovým rozdílem jako cestou filtrační. To je obrovská přednost, především z hlediska čistícího efektu. Pak se filtry odlišují výbavou, především systémem dávkování a systémem kontroly průtoku, kontroly tlaku, nebo vůbec ošetřením přítomnosti vína. To znamená, že vstup a výstup filtru může být doplněn automatickým řízením a výrazně tak usnadňuje práci obsluze.
Kvalita křemeliny
Není důležité odkud křemelina je, ale jaká je její kvalita a z toho plynoucí účel použití. Ne všechny křemeliny na trhu jsou vhodné do vinařství a ne všechny typy křemelin, které jsou vhodné do vinařství, jsou vhodné na všechny typy filtrů. Vinař by je měl vždycky rozlišovat podle typu používaného filtru. Nechci tvrdit, že ta značka je excelentní a jiná je zase špatná. Každá má své uplatnění. Ovšem může se vám podařit nakoupit nekvalitní znečištěnou křemelinu. Naštěstí se to stává zřídka a mívá to často souvislost s nákupní cenou. Byl bych opatrný při výběru filtračního materiálu a nekupoval bych za každou cenu tu nejlevnější křemelinu.
Ekonomika a ekologie
Slýchám připomínky, že křemelina ve své objemu, v jaké se v některých provozech používá, může být zanášející životní prostředí. Na to odpovídám, že může být naopak i pomáhající. S kaly, které jsou v ní po filtraci obsažené se dává do kompostů a může obohacovat půdu i zlehčovat těžké půdy, kde se aplikuje, takže je to naopak i ekologická záležitost. Někdy tady trošku pracuje lobbyismus výrobců zařízení, které s křemelinou nepracují. Regenerace a opakované použití křemeliny je nerentabilní, proto se používá jako jednorázový filtrační materiál, který po použití vyvezeme na skládku, nebo vypustíme do kanalizace. Je to kal běžně zpracovatelný čistírnami odpadních vod.
Výhody křemelinových filtrů
Je to především vysoká účinnost filtrace. Všechny stupně filtrace, které ve sklepě chceme dělat, můžeme zvládnout s křemelinou. Dále to jsou provozní náklady, které jsou bezkonkurenční. Není levnější filtrace než křemelinové a to i při důrazu na zachování vynikající účinnosti. Křemelinová filtrace je vysoce výkonná a má ještě jednu přednost díky samotné konstrukci svíčkových křemelinových filtrů a to že není negativně závislá na vzestupu tlaku. Řada filtrů jiného typu má problém s narůstajícím tlakem; čím vyšší tlak, tím může být filtrace méně účinná. U křemelinových filtrů toto nebezpečí nehrozí, pokud je tam perfektní podpůrný prostředek typu zmiňované svíčky. Do úrovně tlaku 6 barů, kde se tyto křemelinové filtry vyskytují, je účinnost filtrace stejná. Nevýhodou je většinou pořizovací cena u vybavenějších zařízení.
František Bílek
Odborník na filtrace a ředitel společnosti Bílek Filtry s.r.o.
Článek byl publikován v Časopisu Vinař Sadař
