Rodinné vinařství Frtus Winery: "Filtrace zdvojnásobila rychlost výroby"

Bratři Stanislav a Radoslav Frtusovi dokázali dávnou tradici malovýroby vína v obci Podlužany přetavit v provoz produkující svěží, moderní vína. Díky nadšení a investicím do technologií jsou jediným komerčním vinařstvím v obci. Pětatřicetiletý Stanislav má na starosti výrobu vína a jeho o rok starší bratr Radoslav prodej a marketing Frtus Winery. Jak tomu v rodinných firmách bývá, umí se i zastoupit. Výrobou vína se rodina Frtusových zabývá několik generací.

Pětatřicetiletý Stanislav má na starosti výrobu vína a jeho o rok starší bratr Radoslav prodej a marketing Frtus Winery. Jak tomu v rodinných firmách bývá, umí se i zastoupit. Výrobou vína se rodina Frtusových zabývá několik generací. „Víno vyráběl dědeček i otec. U nás v obci Podlužany je dlouhá tradice pěstování révy vinné a výroby vína. Skoro každý tam má viničný domček a kus vinohradu. Lidé tady víno vyrábějí pro vlastní spotřebu,“ popsal Stanislav Frtus. „Výroba vína nás oba velmi baví a chtěli jsme navázat na tradici našich otců. Před lety jsme zkusili poprvé vyrobit víno a docela nám to i chutnalo,“ vzpomínají Stanislav a Radoslav s úsměvem. Po prvotním úspěchu se výrobu vína rozhodli přenést i do komerční sféry.

První registrované vinařství

V roce 2012 se zaregistrovali jako oficiální vinařství. „Víno jsme začali vyrábět už o čtyři roky dříve. Surovinu z větší části nakupujeme od lokálních dodavatelů, čímž se snažíme je podporovat,“ popsali vinaři praxi, která je v Česku i jinde běžná. Vinařský domček s malým sklípkem zdědili po předcích, s bratrem přistavěli výrobní halu. „Naštěstí máme další byznys, ze kterého jsme investovali výstavbu. Věříme, že výroba vína začne být časem výdělečná, nyní jsou to jenom investice,“ popsali. Začít s komerční výrobou vína vyžadovalo zralou úvahu – investice do technologií jsou značné. „Přešli jsme na zcela novou technologii, pořídili jsme moderní mlýnkoodstopkovač, pneumatický lis, chlazením řízené kvašení, nerezové tanky a barikové sudy. Tedy všechno od znova, bez dotací,“ uvedl Radoslav Frtus. A jaké bylo první víno, které se zrodilo v novém? „Neporovnatelné. Svěžejší, aromatičtější, plnější, zkrátka moderního střihu. Vína přestala být utahaná a těžká, což hned zákazníci poznali a ocenili,“ uvedl Stanislav.

Základ úspěchu: kvalitní filtrace

Každý musí nějak začít a bratři Frtusové zprvu filtrovali víno na klasickém deskovém filtru s 12 deskami. „Brzy ale nepostačoval kapacitně ani kvalitativně, protože nezajišťoval mikrobiologickou čistotu,“ uvedl Stanislav Frtus vysvětlení, proč deskový filtr skončil v „archivu coby památka“. Vinaři proto investovali do filtru F3 společnosti Filtry Bílek. Jde o jednosvíčkovou 30palcovou filtraci kombinující křemelinovou filtraci s mikrofiltrační svíčkou. „Rozhodli jsme se vyřešit tři procesy najednou – hrubší křemelinovou filtraci, jemnou membránovou mikrofiltraci a sanitaci nádob,“ uvedl vinař. Pořízený filtr je tedy použitelný v každé fázi výroby od hrubé až po jemnou filtraci. „Záleží na typu vína – mladá Svatomartinská jdou na křemelinu velmi brzy. Vybraná větší vína, která necháváme vyzrávat na jemných kalech 6 až 8 měsíců, filtrujeme přes křemelinu velmi šetrně, protože se dá říci, že je víno již čisté. Poté jdou před lahvováním na membránovou mikrofiltraci. Každé červené víno leží 12, 16 až 24 měsíců v bariku, to záleží na odrůdě a stylu vína. Barikové sudy vyrábí ze slovenského dřeva americká firma Boswel-Polony ve Francii. Do dřeva jde ovšem i část Chardonnay a Ryzlinku rýnského. Na Alibernet používají vinaři sudy z Banské Štiavnice. „Hrozny ze štiavnických vrchů jdou do štiavnických sudů,“ vysvětlili vinaři. Letos v jejich sklepě přibyl 1200litrový mírně vypálený sud od rakouského výrobce Franze Stockingera. O náročné investici do vlastní lahvovací linky zatím nepřemýšlí, bratři využívají pojízdnou lahvovací linku od moravské firmy.

Vinařství Frtus filtruje s filtrem F3

Efektivnější výroba

Nákup nové filtrace se projevil hned v několika směrech. „Práce se velmi zrychlila, dovolím si tvrdit, že přinesla i více než 50 procent časové úspory. Křemelinu lze připlavovat, takže můžeme filtrovat, dokud se filtrace úplně neucpe, což s deskovým filtrem není možné,“ popsal Frtus práci se zařízením za přibližně 5 000 eur, kterým přefiltrují 300 litrů vína za hodinu. „Snese až 800 litrů za hodinu, ale čím je filtrace pomalejší, tím je kvalitnější,“ zdůraznil vinař. Další výhodou je nižší cena provozu filtrace v porovnání s deskovou variantou. „Cena křemeliny je výrazně příznivější než cena filtračních desek. Hrubou, střední a jemnou křemelinu jsme kupovali s filtrací a po dvou letech nám stále zbývá půl pytle jemné a střední. Dokupovali jsme jen hrubou křemelinu,“ pochvaluje si Frtus.

Nákup filtrace

Komunikaci při nákupu filtrace si Frtus pochvaluje. „Komunikace s panem Bílkem byla dobrá a korektní. Sdělili jsme mu, jaké víno vyrábíme, jakou máme kapacitu a co všechno chceme. Zprvu jsme chtěli jen křemelinový filtr, ale pan Bílek nám doporučil filtraci F3. Nechali jsme si poradit a udělali jsme dobře, protože ji využíváme i na sanitaci a mikrofiltraci. Termín dodání byl v pořádku, využili jsme zaškolení u nás ve sklepě,“ uvedl vinař. Filtr samotný je podle něj velmi jednoduchý na obsluhu. Zařízení využívají na sanitaci tanků a hadic. „Spirála v nádobě ohřeje vodu na 50 stupňů Celsia a čerpadlem přes rozprašovací hlavici sanitujeme nerezové nádoby. Jen sanitační otvor jsme si museli přizpůsobit.“ Sanitační přípravky jim dodal pan Bílek. „Kvalita čištění je výrazně lepší než u ručního způsobu,“ porovnal Frtus. Proč dal malý slovenský vinař přednost českému výrobci a prodejci před světovou konkurencí? „Z odborného tisku jsme věděli, že se pan Bílek filtracemi zabývá. Důležité pro nás bylo, že je jeho firma za rohem. Když jsem u filtrace rozbil budík, sedl jsem do auta a za pár hodin mi ho vyměnili. Navíc nemusím řešit jazykovou bariéru. Jednání s italskými a francouzskými výrobci jsou vždy náročná. Nekupovali jsme ani od jejich zástupců, kteří technologii sice přeprodávají, ale neumí ji ani ovládat,“ vysvětlil vinař své rozhodnutí.

Typy vín

Stiavnické podloží je sopečné tufové a andemitové. „Do chuti vína se to promítá minerálností, někdy až slaností,“ popsal vinař. V odrůdovém složení převažuje lokální odrůda Pesecká leánka, což je rumunská odrůda, známá také jako Feteska regala. Šlechtili ji i tady poblíž v Peseku, pod názvem Pesecká leánka. Potom přišel převrat, takže není zapsaná v registru odrůd. Místní ji ale mají rádi. Dává jemné, svěží, voňavé muškátové víno. Dále máme Ryzlink rýnský, vlašský a Chardonnay,“ vypočítává Frtus. V modrých odrůdách převažuje Alibernet, Frankovka modrá a Dunaj, červené víno tvoří 10 procent produkce. Z těchto tří odrůd vinaři vyrábějí také cuvée. „Nekupážujeme ovšem hotová vína, ale rovnou vylisované mošty, takže zrají spolu v osvědčeném poměru. Některé naše zákazníky tento postup dokáže překvapit,“ uvedl vinař. Osmdesát procent produkce tvoří suchá vína, převážně přívlastková, vždy prodávaná v lahvi. Bratři Frtusové pořádají malé degustace maximálně pro 12 lidí, víno dodávají do privátních sklepů, vinoték a restaurací. „Jsme malí a není důvod se cpát do řetězců, neděláme vína do tří eur,“ popsal Frtus. Letos vinaři chtějí navýšit výrobu na 20 000 litrů vína. „Jakmile se nám podaří dostat na ještě vyšší kapacitu výroby, určitě se obrátíme na pana Bílka, aby nám doporučil vhodné zařízení pro filtraci,“ uzavřel pan Frtus.